Ve čtvrtek, 27.3. 2008 vyrazili závodníci LKVE do Krkonoš na
poslední republikové závody. Na Horních Mísečkách se totiž konaly
závody hned tři! V pátek Mistrovství České republiky ve
sprintu, na které navázal sobotní závod Českého poháru
– klasickou technikou a nedělní týmové sprinty volně
(Sprint relay).
A hned pátek byl z pohledu fanouška LKVE velmi atraktivní. Na
programu bylo výše zmíněné Mistrovství České republiky ve sprintu a
velká výzva především pro Jana Bartoně. Ten se po
dvojnásobném sprintérském triumfu v Jablonci totiž zaměřil
v průběhu sezóny právě na sprinterské závody. A ve hře bylo
mnoho! Pro vítěze sprinterského žebříčku by měla být odměnou
místenka pro nadcházející sezónu v juniorském reprezentačním
družstvu ČR. A Honza o tuto „odměnu“ velmi
usiloval, a také si tak na trati počínal. Kvalifikaci zvládl jako
druhý nejrychlejší muž dne s nepatrnou ztrátou na
svého největšího pronásledovatele Pavla Razýma z Plzně. I ve
vyřazovacích soubojích působil Honza zcela suveréním dojmem, když
všechny své rozjížďky vyhrál a probojoval se tak do finále. Do finále
se vším všudy. V něm se totiž představili všichni čtyři
nejrychlejší muži kvalifikace. Honza po népříliš vydařeném startu
odjížděl ze stadionu na třetím místě, ovšem záhy se dostal do mírné
kolize a propadl se až na čtvrtou pozici. Tu se snažil za každou cenu
vylepšit, ale kvalitní a takticky skvěle jedoucí soupeři mu to však
neumožnili. A když v závěrečném stoupání Honza při
předjíždění upadl, zdálo se, že naděje na úspěch je mizivá.
Ale… při závěrečném spurtu do cíle upadl jeden ze soupeřů a
Honzovi tak „spadla do klínu" třetí příčka. „Štěstí
v neštěstí". Ač se to někomu může zdát úsměvné, umístění
Honzy není žádná náhoda, naopak prokázal, že i přes nepřízeň
osudu na trati, patří v se sprintu k absolutní republikové
špičce. Sprintérský žebříček celkově Jan Bartoň tedy
vyhrál!
Na start sprintu se ale postavili i další naši závodníci a to
dorostenci mladší – Daniel Čáň a Tedeáš
Kučinský. Oba však bojovali nejen s tratí a soupeři, ale
také s nemocí. Dan nastupoval do závodu s horečkou a Tadeáš po
více než měsíční absenci zaviněné právě nemocí. Jejich pořadí
v cíli tak patřilo do třičtvrtiny pole výsledkové listiny.
Josef Kučinský do sprintu vůbec nenastoupil. Pošetřil své síly do
následujícího dne, kdy byl na programu závod klasickou technikou
intervalovým startem. „Marodi" Čáň s T. Kučinským se léčili a do
dějiště závodů na Horních Mísečkách s týmem vůbec neodjeli. Do
stopy se tak postavilo silné duo Josef Kučinský a Jan
Bartoň. Druhý zmíněný měl splněno a tak do desetikilometrového
závodu nastupoval s čistou hlavou splněného cíle sezóny. Naopak Josef
Kučinský chtěl opět dokázat, že co se týče klasické techniky, patří
v republice k TOP závodníkům, což také potvrdil. Od prvních
mezičasů patřil Pepa jedněm z nejrychlejších a
neustále držel krok se závodníky reprezentace ČR a účastníky
juniorského mistrovství světa. Nakonec se z toho vyklubalo skvělé
páté místo (druhý z ročníku 1991) s malou
ztrátou na první čtyřku! Jan Bartoň si závod
vychutnával. Přestože do závodu nenastupoval s tou největší
motivací, dokázal se opět vtěsnat mezi desítku nejlepších, když
obsadil osmou příčku.
A přišla neděle. Poslední závod sezóny. Mnozí tento závod
vyhlíželi jako „boží smilování" a nemohli se dočkat až naposledy
v tomto roce protnou cílovou pásku. Na programu byly sprinty dvojic
volně – Sprint relay. Duo J. Kučinský –
Bartoň v barvách LKVE chtělo na závěr sezony opět prokázat,
že patří mezi spičku. I výsledek mohl být ještě lepší než se
dalo očekávat. Ale opět přišly kolize a pády. Jan Bartoň na svých
úsecích dvakrát upadl, přesto zajížděl nejlepší časy a Josef
Kučinský umístění s vypjetím všech sil držel. Nakonec z toho
v cíli bylo krásné šesté místo,
s dvacetivteřinovou ztrátou na vítěznou dvojici z Plzně. Sami si
tak můžete udělat obrázek o tom, kde by naši závodníci figurovali ve
výsledkové listině, kdyby nepřišly ony zmíněné pády a kolize. Ovšem
nutno říci, že tyhle problémy se nevyhnuly ani ostatním štafetám a na
„kdyby" se nehraje, takže již zmíněné šesté místo je odměnou za
celoroční úsilí.
Je potřeba také dodat, že na těchto posledních závodech panovala
skvělá atmosféra, neboť s týmem odjely sbírat zkušenost naše dvě
budoucí naděje – Dan Hrivňák a Vašek Fojtík,
kteří neustále čeřili vodu ve „veřovských vodách“ a nejen tam.
Stali se populární i mezi ostatními týmy z republiky.
Na závěr je třeba poděkovat trenéru Liboru Sýkorovi, za nejen
celoroční, ale i víceletou péči a trpělivost s našimi
závodníky, který opět nesporně stojí za úspěchy závodníků
LKVE v sezóně 2007/2008.
LIB